SDS 3.- 4.DÍL
1. 9. 2012
Tento díl je krátký, protože na to byl docela krátký čas. Jnak ostatní díly budou pěkný nářezy to si pište.
Když jsem se probudila a vešla jsem do chodeb Alfee, byl tam klid. Byla hodina. Celou dobu, co jsem se procházela, myslela jsem jen na to, co se stalo. Ten... Ten.. Hlas byl mi povědomý. Čí to byl hlas? Nadechla jsem se a v tu chvíli zazvonil školní zvonek. Děti a mládež radostně vylétla ze tříd. A mě napadlo, že bych mohla naštívit Winx v našich pokojích. Otevřela jsem dveře a.....
Stella seděla v rohu místnosti celá ubřečená a potopená v slzách. Když jsem se rozhlédla po místnosti uviděla jsem ústřišky tmavých vlasů. Když jsem šla po těch stop, vešla jsem do koupelny a uviděla jsem tam Musu, jak tam držela nůžky a stříhala si vlasy.
"Muso!!" snažila jsem jí zastavit. Vzala jsem si ty nůžky a ona se na mě podívala výrazem "Dej mi je nebo tě za to zabiju!" Strašně jsem se lekla a ustoupila jsem. Položila jsem nůžky na umyvadlo a sledovala jsem Musu, jak si ty nůžky brala a zas se stříhala.
"Musoo??!!" začala jsem panikařit.
"Muso?! Slyšíš mě??!! Co se stalo??" zmatěně jsem se jí ptala, ale slyšela jsem její zvlykání. V tu chvíli se začala klepat a více bylo slyšet její zvlykání.
"Bl...Bl...Bl..... Bloom.... Chh..Hhhhh...Specialisté.....Zm...Zmizeli....." a složila se na zem. Ihned jsem věděla, že se něco stane. A stalo se. Rozhlédla jsem se kolem a viděla jsem spoušť. Sky a ostatní zmizeli. Nadechla jsem se a utíkala jsem z místnosti a pelášila jsem z Alfee směrem ke Sparxu.
Trosky hradu Sparxu vyklízela skupina společenstvo světla. Faragonda a Grifin používali své schopnosti k odklízení kamenů. Saladin se svojí kouzelnou holí zase dával na sebe kameny a přímo stavěl zpátky království.
"Oritele. To neuklidíme ani za 10 hodin. Je to tu jako po bitvě." dodal Saladin, když zahlédl Faragondu s Grifin, jak se snažili dát pryč velikánský kámen, základní kámen hradu.
"Já vím. To ale vidím poprvé, kdy se palác zhroutil." zhluboka se nadechl Oritel a sedl si nesťastně na jeden kámen. Zavřel oči a přemýšlel. V tu chvíli něco uslyšel.
HAHAHAHAH. Hlupáci.
Ahoj Grifin. Dlouho jsme se neviděli, že?
"Kdo to je??! Kdo jsi!!" Zakřikla Grifin a ostatní poskočili.
Jéé. Ty taky máš zabednění mozek jako můj protějšek?! Tedy...Hm... Dobrá stránka.
"Grifin, poznáváš ho?" pošeptala Faragonda svý kolegyni tajně do ucha.
"Nevím, kolegyně. Ale je mi to povědomé." začala Grifin.
Hlupáci.... Sparx byl můj první terč, ale co Alfea nebo Mračná věž???
"Kdo jsi!!" Zvedl se král Oritel a v tu chvíli jsem se objevila.
"DOOOOST! Oni NÉÉÉ!! Pozor!!! Je schopní všehokoliv!!" Zaječela jsem z plných plic jak to bylo možné. Snad mě slyšeli.
Bloom... Ty jsi uhádla mé jméno???
Víš kdo jsem???
"To...Ty.....Já nevím!!" Bože! Byla jsem na mizině. Nevím měla jsem vymeteno!!! Musela jsem to zjistit, než někomu by ublížil.
Neuhádla. Chudáku..... Řeknu ti ještě něco....
První nápověda: Jsi jen ubohá hasička. Ta co ani neuhasí oheň, na tož neumíš ani zachránit život....
Druhá: Protože jsem Jako ty a ty jsi jako já, jenom jsme na jiným břehu řeky a proto se musíme spojit.
Třetí: Potkali jsme se v Solárii, ale officiálně v Androsu.
Už víš???
"Potkali jsme se kde??" Zeptala jsem se.
V Solárii, ale officiálně v Androsu.
"Já.... Já......... Nevím." Sklonila jsem hlavu. Slyšela jsem Faragondu a Grifin s Oritelem, co něco začali mluvit. Byli to slova: ZAÚTOČ! Tak jsem otevřela oči a řekla:
"Winx Bloom Sirenix!"
Proměnila jsem se a hned jsem udělala dračí kouli. Čekala jsem na ten nejdůležitejší moment.... Když jsem se otočila ucítila jsem veliké teplo. Dračí oheň. Co to? Zesilovalo to, že koule z dračího ohně mi vyhasla. V tu chvíli jsem otevřela oči. Ty jsi jako já. Ty jsi jako já. Já jsem jako on. On je dračí strážce. Ale kdo byl dračím strážcem? Nemohla jsem si vzpomenout. Nešlo to. Po pěti sekundách jsem dostala velmi silné bolesti hlavy a hned jsem přestala přemýšlet kdo to je a snažila jsem si ty bolesti vymazat. Po chvíli jsem to neustála a omdlela. Zavřela jsem oči a nevnímala jsem svět kolem mě.
Asi po dvou dnech jsem se probudila. Byla jsem zase v ordinaci v Alfee.
"Co se stalo??" řekla jsem a zvedla jsem se. Zamotala se mi zase hlava.
V tu chvíli v ředitelně Farangondy celá skupina společenstvo světla měla sraz. Oritel se díval do zrcadla na svůj odraz. Grifin, ředitelka Mračné věže, se dívala na knihy, co měla v policích a přemýšlela, co se stalo. Hagen se Saladinem se různě dohadovali s Faragondou. Byl z toho chaos, ale pak přišel jeden balíček a pošták.
"Prosím vás?? Mám tu balíček pro Princeznu Sparxu." a vše ztichlo. Oritel přišel ke poštákovi a vzal ten balíček. Pořád neřekl žádné slovo. Otočil se zády poštákovi a přistoupil ke stolu. Dal tam ten baíček a pomalu ho začínal otevírat.
"Co to děláte, Oritele??" zeptala se Grifin. Ale Oritel neřekl nic. Byl tam papír a...
"Ten zmetek!" zamumlal. Všichni se vyděsili. Oritel si četl ten dopis a potom začal otevírat ten igelit. Objevil tam ruku se znakem vlka.
"Valtor." vyslovil a Grifin s Faragondou ihned ucukli. Pošták hned uslyšel to jméno a hned vypadl.
"Co jsi to řekl? Tohle jméno vždy vyvolá problémy." povídal Hagen, který se otočil k Oritelovi. Zahlédl tu ruku se znakem a hned se otočil a dodal:
"Chytrej kluk. Uříznout končetinu... To se mu povedlo." Faragonda a Grifin nevěděli "co se děje¨ a začali se do toho štourat, až z toho byl zase CHAOS.
Já jsem ještě spala, ale snažila jsem si říct ty otázky. Ale najednou......
Vidím..... Solárii. Stella mě probudila a vybírala jsi šaty. Já jsem vyrazila ven, až tam uvidím dvě ženský a jednoho muže. Valtor. A pak mě napadla ta nápověda.
Potkali jsme se v Solárii, ale officiálně v Androsu.
A co Andros?? V tu chvíli jsem si přehrála věc z Androsu. Trix mě trefili a já spadla do vody. Za chvíli jsem otevírala oči a slyšela jsem hlas jednoho muže. POČKAT! TO BYL TEN STEJNÝ, CO JSEM POTKALA V SOLÁRII!!
Probudila jsem se a vykřikla jsem:
"VVVAAALLLTOOOORRR!!!!!!!" a nemohu se zbavit z té zpomínky.
"Já ho neuhasila!! Já ho neuhasila! já...." NEMOHLA JSEM SE NADECHNOUT. V tu chvíli jsem slyšela hlasy.
"Bloom?? Jsi v pořádku??!!" Ale je nevidím. Vidím jen vzpomínky...
"Já ho neuhasila!! Já ho neuhasila! já...."
"Já ho neuhasila!! Já ho neuhasila! já...."
"Já ho neuhasila!! Já ho neuhasila! já...."
"Já ho neuhasila!! Já ho neuhasila! já...." Nemohla jsem se zastavit. Cítila jsem tlak a jak se mnou třepali, ale tohle mi nepomohlo.
"Já spíš jsem ho posílila." dopověděla jsem. A začali mi téct slzy. Viděla jsem tolik vzpomínek, že jsem nevnímala vše kolem sebe.
"Valtor se vrátil. Už není cesty zpět. Musím..."
"Bloom?? Jsi v pořádku??? Blooom???" a zavřela jsem oči a nevnímala jsem svět......
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
